Používáme histogram při fotografování

Histogram je velmi užitečný pomocník pro každého fotografa - ať už je to profesionál nebo začátečník. V tomto článku si ukážeme, jak histogram funguje a jak jej v praxi používat, abychom měli expozičně lepší fotky.

V praxi jsem se setkal se spoustou fotografů, kteří se mě ptali, zda-li má smysl v praxi používat histogram. Vcelku mě to překvapilo, protože pro mě osobně je histogram velmi důležitý a asi bych se bez něj moc neobešel. Proč? Protože jak chcete z mizerného náhledu fotky na malém displeji foťáku vytušit, zda-li neobsahuje výrazné přeexpozice a podexpozice? To prostě poznat nelze... stačí abychom fotili za slunečného dne a displej pak bude ještě hůře čitelný a poznat na něm, zda-li někde neztrácíme kresbu, je úkol opravdu nadlidský. Proto je pro mě osobně histogram naprosto zásadním nástrojem pro získání zpětné vazby o právě pořízených fotkách.

Poznámka: místo histogramu lze v praxi použít i jiný způsob kontroly, a to grafické zvýraznění přepalů a podexpozic na náhledu fotky na displeji fotoaparátu. I to leckteré fotoaparáty nabízí. Výhodou je, že ihned jasně vidíte, kde přesně se ztráta kresby nachází. Na druhou stranu toto grafické zvýraznění může rušit celkový dojem z fotky. Ideální pak je si zobrazit histogram i grafické zvýraznění.

Co je to histogram

Co je to histogram? Je to graf četnosti. A ve fotografii nám lidově řečeno zobrazuje, jak moc jsou ve fotce zastoupeny jednotlivé tóny, a to od zcela černé, až po bílou (v grafu vpravo). Takže pokud je histogram například vlevo nízký a vpravo vysoký, tak vytušíme, že fotka je hodně světlá. Nebo pokud má vrchol uprostřed a po krajích je velmi nízký nebo se zcela vytrácí, jedná se fotku typu "šedivka" bez kontrastu (chybí světlé a tmavé odstíny).

Velmi tmavá fotka, u které histogram naznačuje vysoké zastoupený tmavých tónů a nulové zastoupení světlých.

Velmi světlá fotka, u které histogram naznačuje vysoké zastoupený světlých tónů (a to včetně přepalů) a nulové zastoupení tmavých.

Velmi málo kontrastní fotka s nulovým zastoupení tmavých i světlých tónů.

Podstatné je, že histogram nic neříká o tom, zda-li je fotka vizuálně (umělecky) dobrá či špatná. To na základě histogramu vytušit nelze. Stejně tak neexistuje ideální tvar histogramu.

Co je to přeexpozice a podexpozice

Již několikrát jsem zmínil pojmy "přeexpozice, podexpozice, přepaly, ztráta kresby,...". Vše znamená totéž - a to takové místo na fotce, které je už tak tmavé nebo světlé, že je v podstatě zcela černé / bílé a žádnou úpravou už v takovém místě nevyvoláme zpět to, co tam mělo být. Např. místo černého batohu je jen černá jednolitá plocha, jako bychom ji zamalovali černým štětcem. Nebo místo bílých svatebních šatů je jen bílá plocha, opět bez jakýchkoliv detailů, kresby nebo textury. Prostě jen bílá plocha opět jako by byla zamalovaná bílým štětcem.

A jak poznáme takovou přeexpozici a podexpozici v histogramu?

• Jakmile je histogram vpravo oříznutý a "chtěl by" pokračovat dál, je tam přeexpozice.
• Jakmile je histogram vlevo oříznutý a "chtěl by" pokračovat dál, je tam podexpozice.

Viz praktické ukázky níže:

Typická ukázka histogramu, který upozorňuje na přeexpozici. Jakmile je histogram zprava "oříznutý" a má tendenci pokračovat dál (nahoru) mimo vymezený prostor, je tam přeexpozice. V tomto případě nejvíc v červeném kanálu. Stačí pohled na fotku a je jasné, že přepal je na odlesku slunečních paprsků na vodní hladině. Řešení v tuto chvíli neexistuje, snad jen komponovat tak, aby odraz slunečních paprsků nebyl ve fotografii. Protože jinak je dynamický kontrast takové scény příliš velký na to, aby jej mohl fotoaparát zachytit bez přepalu či podexpozice.

Učebnicová ukázka podexponované fotky, což potvrzuje i histogram. Ten se "lepí" na levou stranu a chtěl by pokračovat, avšak je "oříznutý". To značí přítomnost podexponovaných (zcela černých) míst na fotce. Řešením by bylo trochu prodloužit expozici.

Fotka bez přepalů i podexpozic - histogram je na obou stranách ve spodní části ukončen.

Přeexpozice a podexpozice je ve fotografii nechtěná vada na kráse. Taková je teorie. Praxe ale bývá někdy dost odlišná... Fotografie je obor kreativní, a tak je často zásadní kreativita a vizuální vjem - potom jde technická dokonalost až na "druhou kolej" a přeexpozice a podexpozice se až tak moc neřeší. Záleží ovšem na každém fotografovi - je to velmi subjektivní. Kdo je technicky založený, bude dbát, aby podexpozice a přeexpozice ve fotkách neměl. Naopak kreativněji založený fotograf je řešit až tak moc nebude a "půjde" po vizuálním dojmu.

Takže v praxi jde o to jen sledovat, jestli se histogram náhodou "nelepí" na levý či pravý okraj své vymezené plochy. To pak značí problém.

Pozor. To, že je histogram nalepený na "strop" ničemu nevadí - to pouze značí vysoké zastoupení podobných tónů. Není to přeexpozice ani podexpozice (viz ukázka níže).

Jak používat histogram při fotografování

V praxi je to velmi snadné. Pokud máte digitální zrcadlovku, budete se v praxi snažit docílit co nejlepší expozice na základě vestavěného expozimetru. A poté, co fotku pořídíte, si prohlédnete histogram, abyste věděli, "jak na tom jste". Lépe řečeno jak je na tom vaše právě pořízená fotka z hlediska expozice = jestli (ne)obsahuje přeexpozici nebo podexpozici. A pokud ano, tak kde (nástroj pro zvýraznění přeexpozic a podexpozic). Díky tomu se pak můžete rychle rozhodnout, zda-li vám to vadí či nikoliv.

Pokud máte fotoaparát, který umí zobrazovat živý histogram (což je histogram který se zobrazuje na displeji fotoaparátu ještě před pořízením fotky), můžete jej kontrolovat ještě před zmáčknutím spouště. V případě statických scén to může být velmi užitečné, nicméně při focení například reportáže si to nedovedu představit. Tam je lepší kontrolovat až po pořízení fotky, protože sledovat děj kolem sebe, reagovat na něj kompozičně a ještě sledovat histogram a měnit nastavení fotoaparátu, to už je moc věcí najednou.

Jak by to tedy mělo v praxi fungovat?

1. Pořídím fotku
2. Zkontroluji histogram
3. Mám tam podexpozici / přeexpozici?
• Ano - vadí mi tam? Ne - neřeším to a fotím dál.
• Ano - vadí mi tam? Ano - upravím nastavení a vrátím se do bodu 1.
• Ne - výborně, fotím dál.

Histogram při focení do RAWu

Kontrola histogramu by měla být samozřejmostí i při focení do RAWu. RAW nám sice nabízí možnost zpětně expozici ještě změnit a často se zbavit podexpozice i přeexpozice, nicméně jen v určitých mezích. Pokud máme na obloze přepal "jako kráva", tak už mi ani RAW nepomůže. Proto je dobré histogram sledovat i při focení do RAWu.

Tip: můžete počítat s tím, při focení do RAWu je histogram ve fotoaparátu přísnější, než ten, který pak uvidíte ve svém RAW konvertoru. Jinak řečeno histogram ve fotoaparátu vám už bude signalizovat lehký přepal a pak v RAW konvertoru zjistíte, že tam žádný přepal není. To je proto, že fotoaparát vytváří histogram z pomocného JPG náhledu a ne RAWu jako takového. Takže při focení do RAWu můžete počítat s malou rezervou nalevo i napravo histogramu.

RGB histogram

Histogram je ve své základní podobě složený ze tří barevných kanálů, a to RGB (červená, zelená a modrá). Pokud fotíte něco výrazně barevného a chcete mít opravdu jistotu, že tam žádné přepaly nemáte, doporučuji si zobrazit histogram pro každý barevný kanál zvlášť. Uvidíte tam 3 histogramy s různou podobou - jeden pro červený kanál, druhý pro zelený kanál a třetí pro modrý kanál. Zobrazit takto histogram umí většina pokročilých fotoaparátů.

Poznámka: Ukázku histogramu jsme si již předvedli na zkušebních fotkách výše.

Tento režim zobrazení se může hodit často v situaci, kdy fotíme například pole s vlčím mákem a až při zobrazení histogramu pro červený kanál zjistíme, že právě v červeném kanálu máme přepaly. Pak by bylo vhodné upravit expozici, abychom se takového přepalu alespoň trochu zbavili.

Shrnutí

O histogramu jsem již publikoval také článek "Fenomén jménem histogram", který je pojatý více technickým stylem. Účelem dnešního článku bylo ukázat, proč a jak histogram používat v praxi při fotografování. Ve své podstatě je to neuvěřitelně snadné. Stačí se podívat na histogram u pořízené fotky (nebo na histogram živý) a díky tomu zjistit, zda-li fotka obsahuje podexpozici či přeexpozici. Nástrojem pro zvýrazněních takových ploch snadno odhalíme, kde se nachází. Je už pak na každém fotografovi, aby se rozhodnul, zda-li mu to vadí či nikoliv.

Sluší se ještě dodat, že histogram neříká nic o umělecké či vizuální kvalitě fotografie. K tomu už máme své vlastní oči a mozek ;)