Recenze: Fujifilm X-A2

V dnešním článku se společně podíváme na zoubek nejnovějšímu přírůstku do rodiny systémových kompaktů systému Fujifilm XF. Do testu jsme jej dostali spolu se dvěma zoomovými objektivy XC 16-50 OIS a XC 50-230 OIS, kterým budu věnovat samostatné recenze.

Základní informace

Model X-A2 představuje základní model řady XF a nahrazuje starší X-A1, se kterým sdílí tvar těla a senzor; inovace jsou v automatickém makro režimu a ve výklopném displeji.

Na podrobné specifikace se můžete podívat v našem katalogu, já to vezmu ve zkratce: 16 Mp APS-C senzor s klasickou bayerovskou maskou, 3“ výklopný displej, WiFi, 49 AF bodů, kontrastní ostření, nemá hledáček.

Do testu jsme dostali tělo, popruh na krk, akumulátory, nabíječku, dva objektivy a manuál + DVD.

Jako první se podívejme na srovnání velikostí. Porovnávat budeme s malou zrcadlovkou Pentax K-r a s profi kompaktem Fuji X20. Jak vidíte, X-A2 je přibližně stejně velký jako X-20. Velikost je to celkem příjemná. Hmotnost samotného těla s akumulátorem je 363 g, objektiv 16-50 váží 222 g a telátko 50-230 má 425 g. X20 má 400 g.

Představení a velikosti máme za sebou, čekají nás ovládací prvky.

Na přední straně toho moc není. Kovový bajonet Fuji X, tlačítko na uvolnění objektivu, přisvětlovací LED, maličký grip a toť vše.

Horní strana je zajímavější. Zleva tu máme interní blesk, jehož mechanismus ho doslova vystřelí (pružinka, která to má na starosti, je hodně tuhá, což je znát při skládání), blesk je na delším ramínku a je umístěný šikovně, ani jeden z objektivů včetně nasazených slunečních clon mi neházel žádný stín. Mechanismus blesku je na můj vkus dost subtilní a měl jsem obavy, abych ho při skládání nepoškodil. Vedle interního blesku jsou sáně na externí blesk, dva otvory stereo mikrofonů, volič režimů s přiměřeně tuhým chodem; režimy se mi po dobu testování nepovedlo samovolně změnit. Následuje spoušť s docela tuhým chodem, ale s dobře definovanými polohami. Na spoušť jsem si musel zvykat, poloha „namáčknutí“ klade asi stejný odpor jako poloha „stisknuto“ u mých zrcadlovek, ale nevnímám to jako zápor. Okolo tlačítka spoušti je páčka zapínání, která je rovněž tuhá. Díky absenci pořádného gripu si asi budete dlouho hledat optimální úchop, zvlášť pokud jste zvyklí na velkou zrcadlovku. Ergonomii se budu věnovat později. Výčet ovládacích prvků končí programovatelným tlačítkem FN a hlavním kolečkem, které ve výchozím stavu ovládá korekci expozice v rozsahu +/- 2EV (což je v dnešní době dost málo).

Pojďme si probrat režimy:
- M: klasický manuál, horním kolečkem nastavujete čas od 1/4000 do 30s, podporován je i BULB. Zadním kolečkem řídíte clonu v rozsahu daném objektivem. ISO může být řízeno automatikou nebo nastaveno fixně.
- A: priorita clony, zadním kolečkem zvolte clonu a fotoaparát podle zvolené korekce expozice dopočítá čas a případně i ISO.
-S: priorita času, uživatel zadním kolečkem volí čas, fotoaparát dopočítá clonu a ISO.
-P: programová automatika, fotoaparát počítá clonu i čas, uživatel volí kompenzaci expozice. Programový posun jsem nenašel, zadní kolečko nic nedělá.
-SR+: pokročilá automatika, není možný záznam do RAWu ani volba některých parametrů typu režim autofokusu nebo volba ISO. Přístroj provede analýzu scény a nabídne nejlepší režim. V tomto režimu není možné zobrazit některé expoziční informace a chybí histogram.
-Adv.: efektové režimy typu starý fotoaparát, miniatura, měkké zaostření nebo selektivní desaturace. V tomto režimu máte možnost dvojexpozice pro vytváření efektů „zapomněl jsem převinout film“. Záznam je opět pouze do JPEG.
-SP: scénické režimy: v menu si můžete vybrat makro, portrét, pláž, noční a podobně. Fotoaparát spoustu věcí nastaví za vás. Opět chybí RAW.
-portrét: vyhlazení pokožky, detekce obličeje… chybí RAW.
-krajina: režim pro snímání krajiny, zas jenom JPEG.
-sport: focení rychlých akcí, opět jen JPEG.
-noční scéna s vysokým ISO.
-C: uživatelský režim.

A máme tu zadní stranu. Té dominuje 3“ širokoúhlý displej s 920000 body. Displej je výklopný jak pro focení s fotoaparátem nad hlavou, tak i pro focení předmětů u země. Pokud displej převrátíte úplně a trochu vysunete, zapne se automaticky režim pro selfíčka. Zastavím se u něj později. Mechanismus výklopného displeje vypadá docela bytelně, ale nelíbí se mi odkrytý flex kabel vedoucí k displeji. Umím si představit několik scénářů, které končí poškozením kabelu. V manuálu před možností doteku varují.
Nad displejem je tlačítko pro uvolnění blesku. Blesk je uvolněn mechanicky.

Vedle displeje najdete zadní otočné kolečko s jemným chodem. Aretace jednotlivých poloh je slabá. Kolečko je orientováno „na výšku“, podobně jako jsou třeba kolečka u Canonů, a ovládá se hlavně ukazovákem, což mi nesedlo – víc se mi líbí kolečka na palec, jako je u Fuji X20.

Následují tlačítka pro prohlížení snímků a pro spuštění videozáznamu. Videozáznam má prodlevu cca 1 s, potom fotoaparát začne ostřit (pokud nemáte navolené ruční ostření). Vypnutí videa má rovněž cca 1 s prodlevu. Na video se podíváme podrobně později.

Dále tu máme tlačítka šipek pro pohyb v menu a tlačítko MENU/OK.
- šipka nahoru ovládá výběr AF bodu a v režimu prohlížení maže snímky.
- šipka doleva aktivuje samospoušť. Ta má hodnoty 2 s a 10 s. Po každém snímku se vypne (což nemám rád).
- šipka dolů ovládá „drive“:
* jediný snímek
* rychlé snímání 5,6 FPS a pomalé 3 FPS. Buffer je na cca 10 snímků RAW nebo 30 JPEG.
* expoziční řada, 3 snímky +/- 1EV, 2/3 EV a 1/3 EV.
- šipka doprava nastavuje vyvážení bílé včetně vyfocení bílé plochy.
Jako poslední tu máme tlačítko BACK/DISP, které v menu vrací o volbu nazpět a jinak řídí režim zobrazení informací na displeji. V menu máte možnost ovlivnit, co displej zobrazuje. Vedle je tlačítko Q pro quick menu.

Na levé straně není krom očka na popruh nic zajímavého, na pravé straně jsou pod krytkou konektory USB a HDMI a nad nimi druhé očko.

Spodní strana nabídne stativový závit umístěný mimo osu objektivu a vedle něj dvířka prostoru pro akumulátor a paměťovou kartu. Stativový závit je umístěn velice blízko, takže na stativu nevyměníte kartu ani baterku, což je dost velká nevýhoda. Já navíc nemám rád kartu umístěnou dole, preferuji kartu na boku s vlastními dvířky.

A ještě se podívejte na rameno s bleskem.

Akumulátor se nabíjí přiloženou nabíječkou. Pokud si dokoupíte další akumulátory, je to výhoda.

Dílenské zpracování je slušné. Nic se nekroutí, nevrže, tlačítka mají příjemný chod. O tuhé spoušti jsem se už zmínil. Na kolečka si posvítíme v kapitole o ergonomii a focení.

Design je příjemný – fotoaparát má retro vzhled, já jsem ho dostal v kombinaci stříbrné a černé, která má napodobovat kůži. Druhá kombinace, kterou jsem viděl, byla stříbrná + hnědá „kůže“.