Brand

Fotografování tygrů

30.jpg

Fotografování divokých tygrů indických ve volné přírodě (národním parku) není nic jednoduchého. V naprosté většině národních parků v Indii se pohybujete na otevřeném džípu a sestoupit na zem můžete jen na místech k tomu určených - to je pro mně vůbec to největší úskalí, protože nemáte plnou kontrolu nad kompozicí svých snímků a v každém ohledu spoléháte na umění řidiče a průvodce připravit vůz do nejvhodnější pozice pro fotografování, což není vůbec jednoduché a možnosti jsou velice omezené.

Další velikou nevýhodou fotografování z auta je samozřejmě jeho výška a tedy neschopnost obrázek pořídit "z úrovně", "z očí do očí" - platí to ve většině případů, nicméně nakonec musím zdůraznit, že konkrétně v rezervaci Ranthambhore jsem pro spolupráci našel vynikajícího průvodce, kterému nemusím prakticky nic vysvětlovat a odvede pro mně v kooperaci s řidičem bezchybnou práci - již desítky let pracuje s fotografy a filmaři s celého světa a dokonale se přizpůsobil "našim" potřebám! Ne každý je ale takový a i taková věc Vám nakonec Vaši "indickou zkušenost" může pěkně znechutit. Já už mám v tomto směru jasno a s nikým jiným při fotografování tygrů v Ranthambhoru pracovat nebudu.

Třetím a pro mně tím nejmenším zádrhelem při focení z džípu byla kvůli těsnému uspořádání sedadel (2 řady dvou-sedadel) nemožnost nějak rozumně postavit stativ, proto jsem většinu fotek pořídil z ruky nebo za pomocí "bean-bagu". Tato možnost mi vyhovuje, ale přesto jsem se pro letošní expedici za tygry rozhodl pro menší (větší?) změnu a po domluvě na pár dní otestuji speciálně upravené auto pro fotografování - tzn. odstraníme 1 řadu sedadel a vznikne nám tak dost místa třeba právě pro stativ nebo pro celkově pohodlnější fotografování. Technická stránka fotografování tygrů pro mně nebyla vždy prioritou a opravdu šlo spíše o to zvíře dokázat vyhledat a vůbec mít CO fotit!

Všechny snímky jsem pořídil za pomoci FF od Canonu a pevné, světelné třístovky, které kryla záda portrétní padesátka - vše od firmy Canon. Sem tam jsem využil i konvertorů 1.4 i 2x , ale těch případů bylo pramálo. Na letošní červen jsem bohužel o pevnou 50ku kratší a stále hledám vhodného (vhodnějšího) nástupce. Nicméně si myslím, že famózní "tří-kilo" pokryje většinu situací, o které mi jde především a jsem s ním z tohoto pohledu naprosto spokojen. Skvělá a spolehlivá výbava je super, nicméně ani ta Vám tygra před hledáček sama nedostane...

CS4A0637.jpg

V předchozím dílu této série jsme se dostali k naplánování foto-expedice, na které chcete tzv. "jít štěstí trochu naproti" a neponechat nic náhodě. Plán je velice, velice důležitá část fotografování divokých tygrů, ale když se proti Vám pak na místě obrátí džungle zády, tak s tím stejně pra nic neuděláte - v tom je úskalí i kouzlo wildlife fotografie.

Mně naštěstí minulý rok potkala opačná situace a džungle centrální Indie ke mně nastavila svoji přívětivější stránku. Téměř každý den jsem pozoroval tyto úžasné šelmy v jejich přirozeném prostředí. Zejména s trojicí dospívajících sourozenců, o kterých jsem psal v dílech minulých jsem zažil nespočet nádherných situací, na které se nezapomíná. Dvě z nich se  Vám teď za pomoci změti písmen a znaků vynasnažím přiblížit...

Na lovu nebo na zkušené?

AJ1W3240.jpg

Byl to pravděpodobně ten nejhezčí a nejpoučnější den strávený pozorováním a fotografováním tygrů, který jsem v Indii zažil (prozatím). Národní park Ranthambhore mne ten den vítal doslova magickým ranním světlem a já tajně doufal v brzké setkání s pruhovanými obyvateli tohoto lesa. Právě kvůli tygrům tu jsem, kvůli možnosti pozorovat a fotografovat tato úžasná zvířata se do těchto míst chci každoročně vracet. Šance spatřit tygra ve volné přírodě není velká, nicméně letos v Ranthambhoru rapidně vzrostla. Tygřici jménem Krishnaa se zde přibližně před půldruhým rokem narodila mláďata. Dnes je těchto tygřích dorostenců „plný park“ (obrazně řečeno) … jsou hraví, přirozeně zvídaví a dávají tak velice slušné možnosti wildlife fotografům a milovníkům zvířat z celého světa.

Abych se vrátil k tématu. V parku panovala to ráno kouzelná atmosféra a k absolutní spokojenosti chybělo málo. Jako na zavolanou JSEM (by bylo hezké napsat, ale budu se držet skutečnosti) – PRŮVODCE zahlédl podezřelý pohyb na opačné straně jezera jménem Rajbagh, nezaváhal ani na vteřinu … „tygr, tygr!“ Vydali jsme se tím směrem a záhy po příjezdu sledovali známé tygří sourozence (dvě samice a samce), jak se vysokou travou poklidně přibližují k jezeru. Nádherné protisvětlo jsem využil k několika snímkům a užíval si opravdu blízkého setkání s nádhernými šelmami.

Po krátkém odpočinku na břehu jezera Rajbagh zavelel sameček k dalšímu přesunu a vydal se směrem k pevnosti, obě sestry jej následovali. Oproti brzkému ránu se jeho uvolněné chování změnilo … po chvíli zpomalil a obezřetně postupoval skrz letními vedry vyprahlý les. Na rozdíl od nás věděl, že za nevysokým kopcem spásá poměrně početné stádo jelenů Axisů ještě nějakou tu poslední zeleň poblíž vody. „Budou lovit!“ Prohlásil kdosi z pozorujících zkušeně myšlenku, která byla v té chvíli už nad slunce jasná. Sourozenci postupovali jako dokonale sehraný tým (londýnská fotbalová Chelsea by mohla jen tiše závidět).

Stádo Axisů bylo v naprostém klidu a vůbec neregistrovali skutečnost, že se za pár vteřin může jeden z nich stát součástí dopoledního branče tygřích dorostenců. Rozdělili se, a tak nám naše místo ve finále znemožňovalo vidět všechny tři útočníky souběžně, rozhodně jsme však neměli v úmyslu případným neuváženým pohybem toto přírodní divadlo narušit. Zaměřili jsme se tedy na samečka, který měl na starost střed. Jak jsme po chvíli zjistili, měl být právě on tím vyvoleným, který využije nahánějících schopností svých sester a provede finální útok. Vše bylo na první pohled dokonale připraveno a pro samečka už stačilo jen čekat.

Zákon džungle byl ale v tomto případě neúprosný a chybičku jedné ze sester potrestal prázdným žaludkem pro všechny. Od kolegů, kteří pozorovali onu samičku jsem se posléze dozvěděl, že v té poslední fázi pronásledování neudržela nervy na uzdě a vyrazila o něco dříve než sestra z protější strany. Axisové tento chybný krok způsobený mladickou netrpělivostí využili k útěku přes jediné místo, které neměli tygři pokryté. Stíhání nemělo v této chvíli absolutně žádný smysl, jeleni jsou rychlejší než tygři. Ti ztratili moment překvapení a dobře to věděli.

30.jpg

31.jpg

Po cestě z parku jsem se od průvodce a dnes už dobrého přítele dozvěděl, že se jednalo o „cvičný“ lov a mladí, nezkušení tygři neměli moc reálnou šanci na úspěch. Stále ještě spoléhají na matku, která pro ně potravu obstará…v tomto těžkém období loví prakticky ve dne, v noci a využívá každé příležitosti, která se jí naskytne. Tento způsob lovu mladých tygrů je tak spíše tréninkem a jistě cennou zkušeností, která se jim za několik měsíců bude hodit.

Dospělý tygr je samotářský tvor a loví sám. Chování popsané výše je možné pozorovat pouze u mladých sourozenců, kteří se ještě navzájem „snesou“. Při „ostrém“ lovu tygr předvídá a promyšleně vybírá pozici, na kterou se neslyšně přesune. Ten další a naprosto stěžejní krok pak udělá kořist sama, když se postupně přiblíží až k místu, kam tygr předpokládal a kde na ni nehnutě číhá. V poslední fázi už jen vyčká, až kořist skloní hlavu k pastvě nebo se otočí. Poté bleskově vystartuje a několika mohutnými skoky překvapenou kořist skolí. Smrt nastává rychle, většinou překousnutím krční tepny nebo zlomením vazu za pomoci stisku silných čelistí.

 

Sourozenecká láska

Kromě loveckých / tréninkových metodách dospívajících tygrů, kterých jsem byl minulý rok svědkem bych Vám chtěl alespoň trochu přiblížit další chování typické pro takto stará tygřata … neškodné hrátky přecházející v ostré souboje o dominanci.

AJ1W3124.jpg

Kdo si hraje, nezlobí??

AJ1W3131.jpg

„Naši“ 15ti měsíční tygři se pomalu dostávali do věku, kdy obyčejné škádlení se zataženými drápy přerůstá v potyčky, při nichž tuhne krev v žilách. O co konkrétně v těchto bojích jde? O to nejdůležitější, co může šelma jako tygr vůbec „vlastnit“ – dominanci a z ní pramenící právo na vlastní a to nejlepší teritorium, o svobodu, o vlastní životní prostor, kde bude pouze on(ona) vládcem! Měl jsem již možnost pozorovat několik náznaků a menších potyček, ale pouze jednou skutečný tygří „fight“ na ostří nože, s drápy vytaženými a připravenými zastrašit, ublížit anebo se ubránit.

To odpoledne bylo vedro, že padaly mouchy za letu a my (posádka našeho vozu) se rozhodli „zakotvit“ ve stínu poblíž jezera Rajbagh na místě, kde jsme tygry opustili při ranní vyjížďce. Nečekali jsme dlouho, všichni tři sourozenci (2 samice a samec) se postupně vynořili z hustého porostu a zamířili k vodě, kde uhasili žízeň a znaveně se natáhli na břeh aniž nám věnovali jediný pohled. Na žádnou akci to v tu chvíli skutečně nevypadalo. Buď jsem ale na chvíli dřímnul anebo se to stalo tak rychle – jedna ze samiček vstala a poměrně svižným krokem se vzdálila bedlivě pozorována upřeným pohledem své sestry. Nafees (průvodce a kamarád) na nic dalšího nečekal a udělil instrukce řidiči … blesku rychle jsme se přemístili na místo, které vytipoval a nečekaně sami jsme sledovali druhou tygřici, jak neohroženě míří za sestrou. Já jen doufal, že mám ve foťáku nastaveny alespoň nějaké rozumné hodnoty, protože se to vše odehrálo tak rychle, že jsem absolutně ztratil pojem o nějakém ISU, cloně nebo času. Asi nejlépe Vám svůj zážitek přiblížím pomocí těchto snímků …

Takhle to začalo...

l.jpg

Boj !!!

AJ1W1658.jpg

AJ1W1647.jpg

boj.jpg

Po boji přichází úklona...

AJ1W1667.jpg

AJ1W1710.jpg

Vítěz je jen jeden !

AJ1W1781.jpg

 

U tygrů bývá pravidlem, že odrostlé samice vezmou za své část teritoria své matky a samec putuje „do světa“ a hledá si své vlastní „království. Souboje jako tyto tedy probíhají většinou mezi samicemi. Slabší ustoupí a pravděpodobně se stáhne dál od teritoria své sestry. Ta silnější, dominantní má na výběr. Historie Ranthambhoru pamatuje již pár případů, kdy v sobě našla dcera tolik odvahy a zároveň drzosti, aby vyzvala i svoji matku (a ještě k tomu úspěšně).

 

 

 

Vladimír

Před několika roky jsem měl to nesmírné štěstí podívat se s foťákem do Indie a splnit si svůj sen – pozorovat a ve volné přírodě fotografovat tvora, jehož charisma a přirozená krása nejde ani prostými slovy popsat. Od té doby se za tygry snažím usilovně každý rok vracet. Pokud by měl kdokoliv zájem přidat se, stačí si projít nabídku našich originálních foto-expedic(www.tigerswithus.com).

Photocech|CZ je rodinné spojení otce a syna (Vladimír Čech a Vladimír Čech ml.) aneb když se cestovatelské nadšení a přes 20 let zkušenosti otce spojí s fotografickou posedlostí syna (www.photocech.cz).

Diskuse

Nikdo zatím nenapsal žádný komentář. Buďte první!
Pro vkládání komentářů musíte být přihlášen.

Další články z kategorie Cestopisy

Všechny články kategorie

Monsanto a Sortelha - klenoty Portugalska

Portugalský venkov je plný malých a útulných vesniček. Každá z nich má svoje specifické kouzlo. Dnes vám představím ty, které mě…

29.7.2020

Miroslav

Z Cabo da Roca do hor

Když se na svých cestách neohlížíte na čas, máte možnost poznat místa známá, ale i ta, o kterých se v tištěných průvodcích…

24.6.2020

Miroslav

Z Algarve na Cabo da Roca (II. díl)

Už jen dny dělí Mirka od příjezdu na nejzápadnější mys Evropy. Přečtěte si, co zajímavého lze vidět v okolí Lisabonu.

13.5.2020

Miroslav

Z Algarve na Cabo da Roca (I. díl)

Cabo da Roca je nejzápadnějším pevninským mysem Evropy. Z portugalského Algarve se na něj můžete dostat nejrůznějšími cestami.…

1.4.2020

Miroslav

Potápění na Raja Ampat, 2. část

Obří hejno kranasů plave okolo nás, bleskurychle mění směr a tvar. Velké barakudy se pohybují v modré a občas se objeví menší…

31.1.2020

Petr Peterka

Grónsko - krajina půlnočního slunce

Je druhá polovina července a já s radostí dávám vale vyprahlému a rozpálenému Česku a přes Kodaň letím na území, které je z 85%…

20.1.2020

Michal Balada