Brand

Oaxaca, indiánské srdce Mexika

Stát Oaxaca leží na jihozápadním pobřeží Mexika a cestovatel zde najde prakticky vše, co celé Mexiko nabízí. Množství památek na indiánské kultury, kterým vévodí velkolepé ruiny Monte Albán, nekonečné pláže s delfíny i mořskými želvami či turistikou jen málo dotčené hory.

Historické koloniální město Oaxaca

1_017.jpg

Dvěstěpadesátitisícová Oaxaca, hlavní město stejnojmenného státu, je jedním z nejhezčích mexických měst. Město plné koloniální architektury, bezpočtu kostelů, barev a vůně čokolády. Prvními obyvateli tohoto místa byly Aztékové, z jejichž pojmenování Huaxyácac byl dnešní název odvozen. Španělé sem přišli roku 1529, kdy okolo Zócala (dodnes hlavního náměstí města) postavili město, které se rychle stalo jedním z nejdůležitějších v jižním Mexiku.

1_041.jpg

V roce 1796 zde žilo již okolo dvaceti tisíc obyvatel, což z Oaxacy dělalo třetí největší město tehdejšího Nového Španělska. Historie byla poznamenána několika zemětřeseními, z nichž dvě největší v letech 1854 a 1931 zničila vždy velkou část města. Historické centrum města je vystavěno v blocích, rozdělených pravoúhlou sítí ulic. Domy v klasickém koloniálním stylu s malými balkóny hýří pestrými barvami, ještě zdůrazněnými věčně modrou oblohou a pražícím sluncem.

1_031.jpg

Hlavním náměstím města je Zócalo a sousedící Alameda, jehož jižní stranu lemuje dřívější Palacio de Gobierno a na severní stojí katedrála (Catedral Metropolitana de Nuestra Señora de la Asunción), jejíž stavba začala v roce 1553 a dokončena byla až v 18. století. Nejhezčí z desítek kostelů Oaxacy je bezesporu Inglesia de Santo Domingo (postavený 1570 – 1608 jako součást dominikánského kláštera, ve kterém je dnes za návštěvu rozhodně stojící muzeum kultur státu Oaxaca). Nejzajímavější z bohaté výzdoby chrámu jsou trojrozměrné plastiky, které zdobí velkou část stěn a stropů.

Velkolepé indiánské ruiny

2.jpg

Monte Albán se tyčí čtyři sta výškových metrů nad okolní údolí nedaleko města Oaxaca. V osmém století před naším letopočtem zde začali první stavby budovat Olmékové, o pět století později obsadili místo Zapotékové, kteří zde vybudovali rozsáhlé hlavní město své říše. První pohled na zarovnaný vrchol kopce, jehož centrum tvoří plošina hlavního náměstí Gran Plaza o rozměrech zhruba 300 x 200 m lemovaná chrámy a pyramidami, vyrazí návštěvníkům dech. Asi nejhezčí pohled na Gran Plaza je z Plataforma Norte, několikrát přestavěného komplexu chrámů, pyramid a hrobek.

7.jpg

Hned na začátku prochází přístupová cesta okolo hřiště Juego de Pelota na tradiční mezoamerickou míčovou hru ōllamaliztli. „Schody“ po bocích nejspíše nesloužily pro diváky, ale byly součástí hry. V celém areálu se dochovalo několik stél, jejichž stín byl důležitým ukazatelem času a období. Slavné jsou kameny s vyrytými figurkami tzv. Tanečníků, Danzantes, znázorňující (často částečně znetvořené) postavy, pravděpodobně zajaté válečníky z okolních, dobytých vesnic. Stavby na vrcholu Monte Albán sloužily převážně jako chrámy, astronomické observatoře a obydlí pro nejvyšší vrstvy obyvatel, zatímco domy běžných lidí (v době největšího rozkvětu, zhruba v letech 300-700 n. l., jich zde žily necelé tři desítky tisíc) ležely o něco níže.

2_020.jpg

Monte Albán není jedinou indiánskou památkou v okolí Oaxacy. Ve městě Mitla stojí (i když Španěly částečně rozebrané) ruiny jiných zapotéckých chrámů. Pozoruhodný je zejména způsob jejich stavby – jednotlivé kameny jsou na sebe naskládány na sucho, bez použití malty či jiného pojiva. Indiáni také počítali se zemětřeseními, takže stavby je přežily relativně bez úhony.

Zkamenělé vodopády

1.jpg

Přestože samotná Oaxaca je zajímavá z hlediska zejména kulturního a historického, je vhodnou základnou na výlety do okolí, které nabízí i přírodní zajímavosti. Jedněmi z nejpozoruhodnějších jsou zkamenělé vodopády Hierve el Agua; horských panoramat a kvetoucích rostlin si turisté mohou užít v Sierra Norte.

3_012.jpg

Název Hierve el Agua znamená „vřící voda“, avšak ve skutečnosti je voda vytékající z několika přírodních pramenů ve výšce 1800 m n. m. docela studená (teplota se pohybuje mezi 22-27 °C). Název vznikl podle pramenů, ze kterých voda pod tlakem vybublává. Místní lokalitu nazývají „cascadas petrificadas“, zkamenělé vodopády. Skalní útvar vytvořila voda z pramenů, bohatá na uhličitan vápenatý, který se zde ukládal a vytvořil útvary podobné jeskynním krápníkům, ale ležících na skalních výchozech. Voda má jasně zelenou barvu, kterou jí dává obsah minerálů, jako železo či baryum.

imgp4091.jpg

Pravým centrem biodiverzity státu Oachaca je pohoří Sierra Norte, kde žije 400 druhů ptáků, 350 druhů motýlů nebo roste skoro 4000 druhů rostlin; nejtypičtějšími rostlinami jsou bezpochyby kaktusy a agáve. Zdejší horské vesničky, kde většinu obyvatel tvoří Zapotékové, utvořily společenství Pueblas Mancomunados, založené na propagaci ekoturismu. Díky tomu je v oblasti spousta kilometrů značených stezek, i když na většinu z nich je stejně nutné si vzít místního průvodce. Jedním z oblíbených výletních cílů je Piedra Larga, skalní útvar nedaleko vesničky Llano Grande, s hezkými výhledy do okolí.

Nekonečné pláže

3.jpg

Zatímco většina turistů míří na pláže Karibiku, pobřeží Tichého oceánu ve státu Oaxaca je navštěvované mnohem méně. Přitom nabízí nekonečné písečné pláže s houpacími (a surfovacími) vlnami, možnost pozorovat delfíny i mořské želvy či pestrobarevné rybky pod hladinou. Dvoutisícové rybářské městečko Puerto Ángel, ležící mezi dvěma skalnatými útesy, je často opomíjeno jen jako východisko k cestě dál po pobřeží, do více známých vesniček. Přitom je docela malebné a je tu i několik příjemných pláží. Playa Principal je nejdelší, věčně posetá desítkami rybářských lodí a lemovaná spoustou restaurací. Příjemnější je malá Playa del Panteón na západní straně zátoky, od moře oddělená pásem skalisek, podél kterých stojí za to šnorchlovat a pozorovat mořský život.

5.jpg

O kus dále na sever leží vesničky Zipolite a Mazunte, oblíbené baťůžkářské lokality. I zde místní nabízejí šnorchlovací výlety na opuštěné pláže, při kterých se běžně dají zahlédnout mořské želvy i pískající delfíni. Většina ubytovacích zařízení stojí přímo na pláži, s výhledem na moře skrz palmy, a usnout pomáhá nekonečné hučení mořských vln. Hojně navštěvovanou atrakcí Mazunte je Centro Mexicano de la Tortuga, kde v obřích akváriích plave sedm druhů mořský želv (největší je až dvoumetrová kožatka velká). Najdete zde ale i malé, čerstvě vylíhlé želvičky, velké sotva jako dlaň.

9.jpg

Největším přímořským městem regionu je třicetitisícové Puerto Escondido se světoznámou surfařskou pláží Zitacela, na kterou se valí jedna několikametrová vlna za druhou.

Štítky: krajina, cestopis

Jan Miklín

Jan Miklín se věnuje převážně krajinářské a cestovatelské fotografii, fotografie a články pravidelně publikuje v nejrůznějších cestovatelských a přírodovědných časopisech.

Více na webu www.janmiklin.cz nebo Facebooku.

Diskuse

Nikdo zatím nenapsal žádný komentář. Buďte první!
Pro vkládání komentářů musíte být přihlášen.

Další články z kategorie Cestopisy

Všechny články kategorie

Monsanto a Sortelha - klenoty Portugalska

Portugalský venkov je plný malých a útulných vesniček. Každá z nich má svoje specifické kouzlo. Dnes vám představím ty, které mě…

29.7.2020

Miroslav

Z Cabo da Roca do hor

Když se na svých cestách neohlížíte na čas, máte možnost poznat místa známá, ale i ta, o kterých se v tištěných průvodcích…

24.6.2020

Miroslav

Z Algarve na Cabo da Roca (II. díl)

Už jen dny dělí Mirka od příjezdu na nejzápadnější mys Evropy. Přečtěte si, co zajímavého lze vidět v okolí Lisabonu.

13.5.2020

Miroslav

Z Algarve na Cabo da Roca (I. díl)

Cabo da Roca je nejzápadnějším pevninským mysem Evropy. Z portugalského Algarve se na něj můžete dostat nejrůznějšími cestami.…

1.4.2020

Miroslav

Potápění na Raja Ampat, 2. část

Obří hejno kranasů plave okolo nás, bleskurychle mění směr a tvar. Velké barakudy se pohybují v modré a občas se objeví menší…

31.1.2020

Petr Peterka

Grónsko - krajina půlnočního slunce

Je druhá polovina července a já s radostí dávám vale vyprahlému a rozpálenému Česku a přes Kodaň letím na území, které je z 85%…

20.1.2020

Michal Balada