Brand

Proč (ne)fotit velkoformátové fotografie

Při fotografování krajiny, architektury, ale i dalších scén nám digitální technika umožňuje skládat úžasná panoramata. A to nejen ta klasická, která známe, ale i víceřadá. V tomto článku si vysvětlíme, co to víceřadá panoramata jsou. A především si řekneme, jaké jsou výhody a nevýhody skládání víceřadých panoramat oproti klasické běžné fotografii.


Fotografická panoramata známe zejména z oboru krajinářské fotografie. Ovšem tato metoda tvorby fotografií se samozřejmě prosazuje i v jiných oborech, a to například v architektuře, virtuálních procházkách nebo při fotografování noční oblohy. Ale vraťme se nyní zpět k samotnému tématu, a to k výhodám a nevýhodám panoramatických fotografií oproti klasickým snímkům. Konkrétně se budeme zajímat o víceřadá panoramata - co to je, to si za chvíli vysvětlíme. Nejprve se podívejme na výhody a nevýhody klasických fotografií pořízených na jeden záběr

Výhody a nevýhody jednoexpozičních snímků (tzv. "oneshotů")

Výhody

Výhody jsou nasnadě – jednoduchost a rychlost v pořízení záběru. Zvlášť vlastníme-li širokoúhlý objektiv, není problém do kompozice zahrnout poměrně širokou scenérii včetně popředí, středního a zadního plánu. Při takovémto jednoexpozičním snímku neriskujeme změnu světelných podmínek a výrazně si ulehčujeme práci při následném postprocesu v počítači. Oneshoty však nejsou jen doménou tzv. širokáčů, velmi dobře se uplatní i při práci s objektivy středního rozsahu či teleobjektivy.

Nevýhody

V první řadě kompoziční omezenost. I když dokáží širokoúhlé objektivy obsáhnout skutečně široký záběr, přesto nejsou bez limitu. Jsme potom omezeni tím, co se nám do záběru objektivu vejde či nikoliv. Nemluvě o tom, že ne každý z nás je majitelem širokoúhlého skla. Např. takovouto fotografii budeme pořizovat širokoúhlým objektivem skutečně velmi těžko (fotografie je složena celkem z 8 snímků ve dvou řadách):


_dsc1487_panorama_new_clanek_na_web.jpg

„Širokáče“ však v sobě skrývají jeden zásadní neduh, kterým je výrazná ztráta kresby a deformace perspektivy. Často tak rozeznáme fotografii pořízenou širokým objektivem na první pohled, neboť se zejména v rozích fotografie motiv nepřirozeně rozšiřuje a velmi často kresba měkne. Další nevýhodou oneshotů jsou následné možnosti ořezu při postprocesu a s tím spojená ztráta dat a kvality fotografie. Např. chceme-li z běžného oneshotu vytvořit dnes tolik populární čtvercovou fotografii, nezbývá nám, než její značný kus odříznout. Tím nejen přicházíme o část kompozice, ale rovněž výrazně snižujeme rozlišení fotografie. To úzce souvisí s možností dalšího použití fotografie. Je-li naše meta vyšší než vystavování fotografií na internetu, potom ztrátu dat (způsobenou ořezem) při tisku větších formátů pocítíme poměrně razantně. A to navzdory stále se zvyšujícímu rozlišení digitálních zrcadlovek.

Výhody a nevýhody panoramatických fotografií

Na úvod si nejprve řekněme, co to vůbec panoramatická fotografie je. Jednoduše řečeno se jedná o snímek, který zachycuje velký úhel pohledu. Je však složen z většího množství dílčích fotografií, které jsou k sobě spojovány v editoru. Panorama můžeme pořizovat horizontální (nejběžnější), ale také vertikální. Populární jsou i panoramatické snímky pokrývající 360stupňový úhel pohledu.

Často se nám může stát, že pořídíme horizontální panorama z velkého množství na sebe navazujících snímků, díky čemuž zachytíme skutečně velmi široký záběr. Ale výsledné panorama je velmi úzké a tvoří „nudličku“, která diváka nezaujme, neboť není schopen v tak úzké fotografii vnímat dominanty, výškové poměry atd. První eliminací tohoto problému je jednoduché pravidlo – horizontální panorama fotíme vždy s vertikálně ustaveným fotoaparátem! Pokud ani toto řešení není dostačující, potom můžeme nafotit víceřadé panorama. To znamená, že si vybereme celkovou kompozici panoramatického snímku a tuto kompozici rozdělíme do několika řad. Nasnímáme tedy nejprve horní řadu naší kompozice (řekněme, že bude tvořena 5 vertikálními snímky vedle sebe) a následně spodní řadu navazující na řadu horní. Výsledkem naší práce v terénu tak bude 10 fotografií, které budeme skládat do jednoho panoramatu. Počet řad není nijak omezen, můžeme nasnímat třířadá i víceřadá panoramata, pokud nás k tomu kompoziční kreativita přiměje. Podrobněji si však problematiku víceřadých panoramat přiblížíme v následujících článcích.

_dsc1487_panorama_new_clanek_na_web_rozdeleny.jpg

Ilustrace možnosti skládání víceřadého panoramatu (celkem 8 snímků ve 2 řadách).

Výhody

Výhody jsou zřejmé. V první řadě je to kompoziční volnost, neboť si výsledné panorama poskládáme z tolika snímků, kolik nám bude vyhovovat. Můžeme tedy do výsledné fotografie zahrnout libovolně široký úhel záběru, včetně 360stupňových panoramat. Skládáním fotografií zvyšujeme datovou četnost výsledné fotografie a tím i tiskové možnosti panoramat. Jakékoliv ořezy můžeme při postprocesu realizovat bez obav, že se nám finální fotografie datově smrskne na úroveň fotografií z laciných mobilů. Celková kvalita panoramatu je v porovnání zejména s oneshoty ze širokoúhlých objektivů dramaticky vyšší, neboť se vyhneme veškerým výše uvedeným negativům „širokáčů“.

Nevýhody

Jednoznačně daleko vyšší náročnost pořízení panoramat. Fotograf by měl být již poměrně zkušený, neboť musí obsáhnout široké spektrum činností. Od stanovení vize výsledné kompozice, přes precizní ustavení stativu, správného naměření expozice a zaostření až po rychlé nasnímání podkladových fotografií, aby se nezměnily světelné podmínky. Postproces je samozřejmě také daleko náročnější, neboť musíme spojovat větší množství fotografií, často i ve dvou či třech řadách nad sebou. Není tedy výjimkou, pokud pracujeme s desítkami fotografií (zvláště pokud od každého záběru pořizujeme i expoziční varianty). Začátky snažení se o panoramatickou fotografii bývají často neúspěšné, zejména pokud komponujeme východy/západy slunce v protisvětle, kdy se na scéně dramaticky proměňují světelné podmínky (krajní fotografie často slunce nezabírají a jsou expozičně zcela rozdílné než kupříkladu středy fotografií se sluncem přímo v záběru). Ale všechny tyto překážky se v mých příštích článcích naučíme snadno řešit.

Z mého pohledu není krajinářská fotografie o focení stylem přijdu, cvaknu a jdu dál. Každá fotografie krajiny by měla být určitým samostatným miniprojektem, ve kterém fotograf v první řadě prokáže svoji kreativitu promyšlenou kompozicí. Do výsledného snímku by měl autor rovněž promítnout i určitou přidanou hodnotu, kterou divák v případě jiných fotografů nemá šanci dostat – ať už je to neobvyklá kompozice, focení jen při těch nejzajímavějších světelných podmínkách, výsledný formát fotografie atd. Jednou z přidaných hodnot je rovněž rozlišení fotografie. Zcela jinou kvalitu má totiž fotoobraz o velikosti kupříkladu 1m x 1m pořízený z několika podkladových snímků a fotoobraz o stejné velikosti ořízlý z jednoexpozičního snímku (nehledě na to, že takovéto rozměry jsou většinou již daleko za hranou tiskových možností oneshotů bez drastické ztráty kvality fotografie).

Shrnutí

Neodsuzuji jednoexpoziční snímky jako takové a některé kompozice nejsou pro tvorbu panoramat vhodné. Nebo by vložené úsilí nebylo „rentabilní“ z hlediska výsledku či nám prostě jakékoliv subjektivní či objektivní překážky v daném místě a času brání panorama nasnímat. Přesto v drtivé většině případů ve své aktuální tvorbě preferuji cestu více expozic. Nejen že bych často nedosáhl zamýšlené kompozice pomocí oneshotu, ale výslednou technickou kvalitu fotografie považuji právě u krajinářské fotografie za přidanou hodnotu velmi důležitou.


V dalším článku se podíváme na dynamický rozsah scény a řekneme si, jaké jsou možnosti vypořádání se s podexpozicemi a přeexpozicemi.

 

Jan

Jan Šmíd se ve své tvorbě zaměřuje na krajinářskou a noční fotografii. Jeho hlavními zájmy jsou velkoformátové fotoobrazy, víceřadé panoramatické snímky a fotografie noční krajiny. Rovněž společně s Karlem Horáčkem pořádá fotografické workshopy zaměřené právě na noční a panoramatické fotografie a postup jejich vzniku.

Více na webu www.smidphotography.com.

Diskuse

František Zemek ASČF

30.4.2013 10:06

to je všecko pěkné

Ale, žijeme ve světě, ne laboratoři. Mraky se hejbou, listí také, takže nakonec nám vyjde cosi s pásama /překrytí/ co bychom mohli fotit na dírkovku, nebo prastarý dvoumegový kompaktek. Od toho ,,pámbů,, vymyslel stř. formát a datastěnami, případně, lze vytáhnout stařičkou Magnolu s negativem 13x18cm a to ,,panorama,, udělat jedním blikem a hodinkou v komoře, ža ano. Strašně nerad ,,panoramuju,, Vím, že to vyjde tak v jednom případě z deseti a to už při vánku ani o panoramatu ani nepřemýšlím - zbytečné. PS Ostatně, skládání, bylo dobré v dobách kdy 10Mb snímač byl ještě obrovským výkřikem techniky. Dneska ? Ale kuš !!!

Jan

30.4.2013 14:29

Reakce na Františka Zemka

Pozorně jsem si přečetl komentář pana Zemka a nestačil se divit, zvlášť když uvádí za jménem ASČF. Očekával bych trochu jinou reakci, ale nevadí. A začal bych slovy "ale kuš, takových polopravd nám pan Zemek pod článek sepsal". Pojďme pěkně krok za krokem - středoformát je báječná věc, ale ani bych nechtěl počítat ty "nekonečné zástupy" fotografů, kteří si koupí moderní středoformát s pár skly za cenu menšího rodinného domu, že? :) Staré deskáče - ale jistě, proč ne, nicméně opět bych nechtěl počítat ty "nekonečné zástupy" fotografů, kteří vlastní staré deskáče, tahají je po horách a doma mají temnou komoru. Jistě, jsou tací a třeba smekám před panem Havlem. Nicméně článek byl koncipován pro dnes jasně dominující skupinu amatérských fotografů, kteří si koupí běžnou zrcadlovku a jeden či dva objektivy. A i s touto výbavou chtějí zkoušet něco nového. Osobně se podivuji nad tím, že někdo dehonestuje techniku, kterou sám, dle svých slov, zřejmě příliš neovládá. Protože umět složit 1 pano z 10 svědčí o tom, že fotograf techniku panoramatických fotografií nezvládl. Já aktuálně fotím pouze velkoformáty (viz můj web pod článkem) a světe div se, složím 10 pano z 10. Což není vychloubání, nýbrž konstatování faktu, že to jde. Pano lze pořídit prakticky kdykoliv, jedno- i víceřadé a lhostejno, zda je v kompozici tekoucí voda, letící mraky apod. Jde o to to jen umět:) Ale nezoufejte, v příštích článcích se budu technice tvorby panoramat věnovat podrobněji...budete mít šanci se přesvědčit, že "to lze" běžně v terénu a nikoliv v laboratoři, o které píšete. A něco málo ke skládání - jednou z nejlepších současných "krajinářských" zrcadlovek je Nikon D800 s rozlišením téměř 40 mpix, přičemž fotografie má rozlišení 7360x4912 pix. Ovšem ani s touto zrcadlovkou a monofokálem 14mm nebudete schopen pořídit velkoformátový čtverec či pano širší než je zorný úhel 14mm skla. O negativech těchto velmi širokých skel se snad ani nemusím zmiňovat. A pardon - říkat v oblasti fotografie (a zejména krajinářské), že je něco zbytečné, značí jen jednu jedinou věc - že se snažím sám vnitřně ospravedlnit a najít iracionální důvody, proč pořizuji kompromisní fotografii a nikoliv takovou, jakou bych chtěl:)

MartyM

30.4.2013 14:49

dotaz

tak trochu zacinam, jiz jsem zkousel fotit panorama, ale nevim si rady s jednim problemem, kdyz natahnu fotky do aperture v rawu, a upravim je, a stejne upravy dam aplikovat na ostatni fotky, tak mi nevyjdou presne, zejmena expozice je jina, pritom fotim na manual, jpegy jsou stejne, ale pri vyvolani z rawu se mi to rozhodi, tak nevim , kde delam chybu, pocasi se take nemenilo, takze tim to taky neni,

Jan

30.4.2013 14:55

to MartyM

Jestli tě můžu poprosit, napiš mi na mail info@smidphotography.com a probereme to konkrétněji přes mail, ale nic dramatického to nebude :)

Karel Horáček

30.4.2013 15:45

reakce na JAN ŠMÍD

Tleskám k reakci !!! A obdivuji, že se najde síla reagovat !!! Někdy to totiž nemá snad ani cenu a perspektivu :-)

Tomáš

30.4.2013 16:25

Dle mého názoru má tato metoda smysl a význam... pro zajímavost lze ji úspěšně aplikovat dokonce i při fotografování portrétů.

Karel Horáček

30.4.2013 17:29

pro MartyM

Marty, toto je poměrně triviální věc a běžný jev, leč nastávající v RŮZNÉ míře. Pokud si zkusíte pano sesadit z neupravených manuálně sejmutých RAWů, bude vše ok a "sousedé si budou sedět". Ovšem po aplikaci stejné "RAW" úpravy dle Vašich představ již nikoliv. Je to dáno tím, že některé z úprav nemají na každý snímek stejný efekt, ačkoliv jsou parametricky shodné. Vyjádřím to takto: Představte si, že máte pixlu o konkrétních RGB hodnotách. Stejná taková pixla bude i v ostatních snímcích. Lze předpokládat, že po aplikaci kýžené RAW úpravy všechny tyto pixly změní své RGB hodnoty shodně na hodnoty nové. To ale není pravda. Shodná úprava aplikovaná na takovou pixlu má různý efekt ve vazbě na pixly sousední (a ne jen sousední bezprostředně, ale v globálu celého snímku - tj. hodně záleží na jeho "tonální regionalizaci"). Extrémním příkladem takové fce je široce oblíbená fce "clarity". Tou to ale nekončí. Hodně jsem se touto problematikou zabýval a v takovém případě nezbývá než používat pouze vybrané fce a to ještě v určitých případech mimo RAW (až na TIFu, což je ale škoda) nebo výsledné a mírně lišící se TIFy před spanováním korigovat. Je to způsob, který běžně používám a není nějak náročný. Jsou ale i jiné "fígle" jako například oblbnutí panovacího SW, kdy mu podstrčíme jiné expoziční hodnoty pro snímky z téže exp-bkt řady. Proces na pár vteřin.

MartyM

30.4.2013 19:06

to Horry

zdravim, ja to zatim zjistil, je tam nejaka chybka, ale uz vim jak na to, asi nejlepsi by bylo sestavit panorama z rawu a potom upravit, ale napr. z programu PTGui nejde export raw, navic jsem zjistil ze to hure nachazi spojovaci body, kdyz tam narvu raw

Karel Horáček

30.4.2013 23:14

pro MartyM

PTG se lépe osvědčil jednoznačně s TIFy nežli s RAWy. A exportovat z PTG RAW je nesmysl ... a to především principiální. RAW není obrázek (jez je na výstupu z PTG očekáván), jsou to "čipová data", která je nejprve třeba v obraz interpretovat. Z PTG je ideální vytlačit PSB se všemi podklady - sloučené ebkt vrstvy případně i zdrojové snímky a s tím vším pak (na úrovni vrstev) pracovat. Samozřejmě nasypat do PTG přímo zdrojové RAWy je procesně možné, ale 1) snižujete tím jednak míru ovlivnění celého procesu a 2) připravujete se o možnost vytáhnout z RAWů maximum dle vlastního uvážení.

Petr Tomeš

1.5.2013 11:41

Budoucnost fototechniky a potřeby velikosti obrazu

Ještě nadávno jsem razil názor že řekněme za 10-15 let bude plnoformátová a středoformátová technika dostupnější a dnešní, v článku popisovaná panoramata se pak budou jevit jako pošetilá. Ale nyní musím uznat že za těch 10-15 let nenafotíš třeba tak povedeně ty samé motivy jako dnes. A i ty dnešní budou disponovat díky zpanování větším rozlišením. V padesáti prostě nebudeš řikat že tenkrát to nešlo udělat větší. Jenže ani bych nechtěl počítat ty "nekonečné zástupy lidí" co jednoznačně upřednostní zpanovaný obraz 2x2 metry za cenu ojeté Fábie před obrazem 1x1 metr, kterej prostě ze dvou políček s Nikonem 700(Canonem 5D) uděláš, bude dostatečně velký a cenově přijatelnější.Jedinou vyjímku uznávám v nějakém ultraširokoúhlém záběru do čtverce který by třeba ze dvou 20mm nešel dobře udělat. Opravdu si myslím že ten kdo panuje z více jak dvou políček to dělá pro vlasní pocit vyjímečnosti.

Petr Tomeš

1.5.2013 14:03

Ještě s jednou vyjímkou

Panování z více jak dvou políček má ještě význam v situaci kdy dotyčný fotí pevnýmy skly a pro změnu kompozice(rozšíření záběru) potřebuje zpanovat další řadu. Se zoomem to není třeba.

Karel Horáček

1.5.2013 16:14

pro Petr Tomeš

Poslední zmínku o "výjimečnosti" vnímám v dost velké míře jako poněkud lichou. Digitální "vanšot" beru jako relativně plytkou záležitost. On čtverec ze dvou políček trochu pokulhává ve své nedomrdlosti, a to tím, že ve finiši je třeba cca 1000-1500 pixlů odříznout a tím se vyhnout nehezkému tzv. schmidiho formátu. Přesto u průměrných/výtmelových záběrů (vyjma nočních) touto cestou jdu, jako nejmožnější minimum. Jinak zpravidla oněch 1000-1500 pix naopak doplňuji z řady druhé. Pokud to zobecním, počet použitých snímků co do plochy vnímám ruku v ruce s výjimečností záběru případně jinou a jinak vnímanou hodnotou scény. Pokud se nepletu, nikdo taky neříká/nepíše, že 2- 3-řadá pana dělá zásadně pokaždé. Nicméně jde v prvé řadě o vytvoření dobré fotky, a to včetně technické úrovně. Já osobně upřednostňuji vytvoření 5 kloudných fotek nežli 15 "sraček" za cenu procesní jednoduchosti :-))) Poslední dodatek o výjimce je na místě. Za podmínky, že skládám z více než jedné řady a 2 fotek na šířku. Ostatně proto žádné mé 2 fotky nemají stejný pix rozměr.

Petr Tomeš

1.5.2013 18:02

pro Horry

To kolik ořízneš pixelů do výsledného čtvercového formátu se odvíjí od toho jak přesně překryješ podkladové fotky. U panorama ze šesti frejmů je větší možnost že nakonac uřízneš více obrazové plochy(procentuelně) nežli u panorama ze dvou. Nikdo tu sice nepíše že 2-3 řadá panorama dělá pokaždé, ale je tu jen něco málo o jednořadém a kdyby to šířkou záběru nestačilo udělejte druhou nebo i třetí řadu. Vlastně tu není nic konkrétního o tiskových možnostech "vanšotu" v porovnání s tiskovými možnostmi více či méně složitých panoramat a jejich praktickém uplatnění. Článek na mě působí dost alibisticky o to více když už ho čtu podruhé z různého zdroje. Třeba tato část "Jakékoliv ořezy můžeme realizovat bez obav, že se nám fotografie datově smrskne na úroveń fotografií z laciných mobilů" To by člověk musel být při komponování pěkný jelito aby řezal až tak moc, já třeba u svých 14ti fotek na Photoextractu jen u tří vyrovnával naklopení a přišel tak jen o 1% obrazové plochy. Chlapy, já vás oba respektuju ale to panování je natolik kontroverzní počin, že se musíte smířit s tím že si najde své odpůrce. Kdybych tohle nečetl tak bych neprskal.

Jan

1.5.2013 19:22

to Petr Tomeš

Nějak se začínám ztrácet v tom, co tu píšeš. Je jedno, jak přesně fotky překryješ, přesto na čtverec ze dvou je třeba počítat ořez cca 1000-1500 pix, jak píše Karel. Pak nechápu, jak souvisí pano fotka složená ze dvou či ze šesti fotek s tím, kolik toho ořízneš. U některých pano ze 6 fotek jsem neořízl téměř ani 1%, zatímco některé čtverce ze dvou jsem řezal i o 25%. Nejde to přece generalizovat a ořezové možnosti se použitím počtu fotek v zásadě nijak nezvětšují/nezmenšují. Záleží přece na kompozici a výsledném záměru. Tento článek neměl vůbec o tiskových možnostech pojednávat, je to jen ÚVOD na téma panoramatické fotografie a jejich srovnání s jednoexpozičními snímky. Každopádně tisková matematika je jednoduchá - pokuď chci tisknout čtverec o velikosti 1,5m nebo víc, tak na to rozhodně nepoužiji oneshot, který jsem "znásilnil" polovičním ořezem na čtverec. A nevím, o jakém praktickém uplatnění píšeš? Já mám rád velkoformátové fotky, proto je fotím, tisknu, vystavuji atd. Pokud ty fotíš jen proto, abys fotky prezentoval na netu nebo tiskl velikosti A4, nikdo ti to nebere. A samozřejmě můžeš dělat dvoumetrové tisky i z oneshotu širokáčem...výsledná kvalita tisků však bude tvoji vizitkou a pokud ti bude stačit, prosím. Mně však rozhodně nestačí, zvlášť u krajinářské fotografie. Článek působí alibisticky? Tomu už vůbec nerozumím. Já zde prezentuji pouze svůj přístup a svoje názory. Neříkám, že můj postup je jediný správný a jediný možný. Každý ať si fotí dle své libosti. Článkem se rozhodně nemám zapotřebí obhajovat, proboha proč také? Prostě fotím velkoformáty, protože v nich mám zalíbení. A tento a články následující ostatním poskytnout vodítko k tomu, jak to dělám. Kdo ze čtenářů bude moji cestu následovat nebo nebude je každé věc. "To by člověk musel být při komponování pěkný jelito..." Jaké jelito? Já např. doposud používám k focení stařičký Nikon D5000, který má rozlišení 12 mpix. Pokud budu chtít udělat čtverec z oneshotu, tedy oříznu fotku na čtverec, kolik pixlů mi zbude? Petře promiň, ale tohle jsou fakt argumenty už velmi prostinké, nezlob se, ale jinak se to říct nedá. A panování není vůbec kontroverzní počin, nevím, jak jsi na to přišel. Jedinou kontroverzi do tohoto tématu se mi zdá vkládáš ty. Panoramatické fotky jsou přece běžnou a dnes naprosto standardní fotografickou disciplínou. A na závěr řeknu ještě jedno - promiň, ale vážně nemá cenu debatovat o tom, jestli je z hlediska TK kvalitnější čtverec o straně řekněme 8000pix (kterých mám poměrně dost) anebo čtverec ořízlý z širokáčového oneshotu, který nebude mít ani polovinu pixlů (a to porovnávám svoje DX rozlišení s tvým FX). Čili v klidu si dál foť oneshoty, nikdo ti je nerozmlouvá.

Karel Horáček

1.5.2013 20:43

Petr Tomeš

citace: "Vlastně tu není nic konkrétního o tiskových možnostech "vanšotu" v porovnání s tiskovými možnostmi více či méně složitých panoramat" Proč porovnávat pro tisk něco (či se tím vůbec zabývat), kdy by výsledek takového srovnání byl naprosto jednoznačný. Navíc, jedna věc je tlačit limit akceptovatelnosti na hranu a druhá moct si dovolit luxus 300 ppi i na velké zvětšenině, jež si tak ponechá své kouzlo detailu i z 20 cm.

Petr Tomeš

2.5.2013 17:30

pro Horryho

Tím porovnáním tiskových možností jsem měl u panoramat na mysli částečnou ztrátu obzazové plochy vlivem překrývání fotek. Za další: Vlivem toho že druhou řadu fotograf nezačne ve stejné úrovni jako první, nebo třetí řadu nezačne přesně jako řady ostatní ztratí při zpanování další plochu. Pak dělá problémy deformace ohniska která v propojení políček připraví fotografa o další obrazovou plochu. Narozdíl od oneshotu kde je vidět v hledáčku výsledná kompozice, tak u panování většinou fotograf udělá buď kompozici širší s následným ořezem, nebo s větším překrytím, oboje varianty mají za následek další ztrátu obrazové plochy. Nepředpokládám že by si čtenář myslel že panorama ze šesti políček bude mít šestkrát větší obrazovou plochu než jedno políčko, ale ona ta plocha bývá často jen 4-5 krát větší. A tom tady vážený kolego není ani zmínka. Tím kouzlem luxusu rozlišení 300Dpi tak nějak souhlasím, takže se to zase zamotalo. O tom v článku taky nic není, to je totiž alfou a omegou celého problému. Na webu máš fotky ze dvou políček s maximální tiskovou možností 150x150cm v rozlišení které ještě převyšuje schopnost člověka rozeznávat detaily z odpovídající pozorovací vzdálenosti. To celou věc zrelativňuje.

Petr Tomeš

2.5.2013 18:58

Pro Jana Johnyho(cha cha cha) Šmída Photography(world galery)

Překrucuješ to(z oneshotu bych čtverec už neřezal), děláš že nerozumíš a v následující větě potvrdíš že rozumíš a snažíš se tak dát najevo že píšu nesrozumitelně. Já Ti dám A4!!, udělám ze dvou frejmů klidně 90x90 (150 dpi)Že článek poskytuje návod na tvorbu panoramamt. To tak určitě, spíš reklamní kampaň na tvůj styl focení. A máš to.

Jan

2.5.2013 21:26

to Petr Tomeš

Už jen opravdu stručně - vůbec se nehodlám vyjadřovat k jakémusi "cha cha cha", "world galery" (btw se to píše gallery, ale to nevadí), "máš to" apod. Čtverec ze dvou frejmů, o kterém se zasvěceně vyjadřuješ, jsem od tebe nikde neviděl prezentovaný ani jeden. A samozřejmě bych mohl psát o něčem, o čem nic nevím, někteří jsou v tom opravdu dobří. Ale to vážně není můj styl. Proto píšu o metodách, které při focení používám já. A je mi opravdu úplně jedno, jestli se ti to líbí nebo ne.

František Zemek ASČF

3.5.2013 08:48

pro Šmída

opravdu je zbytečné uvažovat o skládaném panoramatickém snímku už i za mírného vánku - pokud chcete fotku hodit na metrovou plachtu - tedy u krajiny. Zkuste si to. Mám přístup k monitoru s vysokým rozlišením a //lékařská rentgenologie, monitor cca za 150.000,-// --- by ste se divil co je tam vidět při 1:1 pokud se vám to povede nafotat tak, že se vám bude překrývat každý list i za úplného bezvětří, smeknu Opravdu i při té nejpečlivější práci, je to úkol takřka nemožný https://www.zoonar.com/photo/20120928-antoninek-_3937721.html?lastcmd=search_library&idx=0&search[results]=50&search[sort]=&search[order]=&search[searchstring]=slovacko&imgidx=1

Petr Tomeš

3.5.2013 11:06

pro Jana Šmída

Právě čtvwerec měl být výsledným záměrem toho mno uváděného šestipolíčkového panoramatu. Ze šesti políčeknejspíš uděláme dvě řady po třech políčkách(3:2).Takže délky stran výsledného obrazu budou součtem délek stran políčekpřiléhajících straně a nebo b(a) výsledného obrazu. takže 2+2+2=6 a 3+3=6 Ano vychází čtverec, jenže v jednom směru panoramatu bude jedno překrytí a v druhém směru budou dvě překrytí. Takž ejedna strana vyjde kratší jak druhá.V tom směru kde budo dvě překrytí je můžeš udělat menší, ale stejně tak přijdeš nekontrolovaně o část obrazové plochy , stejně jako o ní přijídeš v případě nepřesnéhozarovnání krajních políček, kdy pak hranu musíš zarovnat.Za další: Kompozici nevidíš přesně, ale jen ji odhaduješ a v závěru se může stát že špatně zakomponované okraje ořízneš a to se ještě může stát na kratší straně formátu. Takže množství ořezů vzhledem k složitosti panoramatu mohu generoval, odvíjí se od přesnosti překrytí. U složeníčtverce jen ze dvou políček nehrozí výš uvedené nešvary,nevýhodou je to co píše Karel a totiž to že s minimálním ořezem se výsledek bude blížit formátu 4:3. Překrytí se však běžně dělá větší, pokud překryji dvě políčka na výšku vedle sebe o polovinu šířky jednoho získá ta přesně štverec(ořez se odvíjí od přesnosti překrytí)v praxi je však lepší překrýt méně a tak dochází k tomuořezu jak píše Karel(1000-1500 pixelů)Sečteno podtrženo, tento ořez může být opravdu procentuelně menší nežli ořez do čtverce u šestipolíčkového panoramatu, tuto velikost může takto generovat! Že panování není kontroverzní(rozporuplné)? Vždy´t vůči němu mají často někteří na fotoserverech námitky a časté dotazy na to proč fotíš tak složitě byly jak udáváš v modifikaci tohoto šlánku na svém webu vlastně impuls pro jeje sepsání. Že nevíš jaké praktické uplatnění mám na mysli? V následující větě prokazuješ že vlastně víš, fotky tiskneš, vystavuješ atd. AAAAAAAAAAAAAAAAtd asi znamená že by jsi je i rád prodával, zajímalo by mě kolik jsi jich vytisknul(vytiskneš) 150x150cm a tedy prakticky uplatníš. Že nerozumíš přívlastku alibistický? V následující větě prokazuješ že vlastně rozumíš když píšeš že si tu nic neobhajuješ. Že nevíš jaké jelito? jelitem myslím nešiku který jakýmkoli ořezem sníží rozlišení fotografie na rozlišení fotografie z laciného mobilu. V žádném případě jsem nemysle ořezem oneshotu na čtverec jak se mi snažíš podsunout. několikrát jsem navrhoval složení čtverce ze dvou políček. Otázku zda (ne)fotit složitá panoramata již vyřešil karel svým dodatkem o luxusu rozlišení 300ppi a pozorování kouzla detailu z 20cm. Ale běžná pozorovací vzdálenost bývá 5-10 krát větší,kdy rozlišení 150ppi bude naprosto dostatečné. Smysluplnost pořizování velkých obrazu co do rozlišení( za předpokladu použití objektivu s adekvátními rozlišovacími schopnostmi) se tedy odvíjí od pozorovací vzdálenosti. Je škoda že většinou obsahu tohoto příspěvku jsem musel uvézt na pravou míru liché a překrucující dohady Jana Šmída

Karel Horáček

3.5.2013 16:24

ad ořezy (pan Tomeš) a listí (pan Zemek)

Tak je jasné, že když budu stavět zděnou boudu pro psa, budu mít menší odpad v maltě, než při stavbě rod. baráku. Já se osobně při složení 6ti (2x3) dostanu před ořezem blíž ke čtverci, nežli ze 2 fotek (1x2). Prostě ořez na zarovnání musí být a při skládání pano se s tím počítá, stejně jako když pokládám dlažbu na hajzlíku či kuchyni, kdy budu potřebovat více dlaždic nežli je plocha k jejich položení. Ona míra zamýšleného překryvu "sousedů" se neřídí jen vytouženým minimem, ale je silně odvislá od dalších faktorů, jako např. užité ohnisko, dějová dynamika, či jiná neméně důležitá specifika spojená s tou kterou scénou. Je to prostě disciplína a jako každý jiný obor/sub-obor má své výhody, ale i úskalí, se kterými je třeba se popasovat. A je na každém, jak efektivně je pořeší => zda se mu to vyplatí. Postupně lze dojít k závěru, že vše lze řešit. Já osobně před rokem a půl vzdal složení fotky (nešlo to) a po roce se k ní vrátil a uděl ji, protože jsem si vymyslel metody a fígle, kterými jsem dříve "nemožné" již mohl zrealizovat. Jinak proč prolínat při pano či ebkt listí (bez ohledu zda vánek, bezvětří vichr? I takové věci lze řešit, jen je nutno na to myslet při snímání a tuto fázi tomu přizpůsobit. Samozřejmě nelze čekat, že vše vyřeší SW a že nebude třeba autorova intervence. A na to, abych viděl, zda některé části jsou/nejsou kvůli dynamickým vlivům sesazeny/vykryty, na to nepotřebuji zmiňovaný monitor za 150L (byť grafickým "cégéčkem" od EIZA disonuji), na to stačí "plasťák", kdy obraz vyzoomujeme na 400 % a vidím, zda obrazy sedí na pixlu či ne. Pokud Vás odradí takovéto nicotné triviality od panování, nedivím se, že přirozeně zastáváte takovýto skeptický postoj. Skóre 1 z 10 ... k tomu se snad ani nevyjadřovat. :(

Jan

3.5.2013 17:49

pro Františka Zemka

Abysme se přesunuli od planého teoretizování k něčemu praktickému...mám pro Vás jednoduché a zároveň velmi efekní řešení. S dovolením Vám pošlu pozvánku na výstavu velkoformátových fotografií, kterou budu mít od 21. 6. 2013 až do konce října 2013. Na výstavě uvidíte tisky až do velikosti 2 metrů, ve všech případech se jedná o skládané panoramatické fotky (včetně použití expozičního a focus bracketingu). Prakticky ve 100% případů vznikaly vystavené fotografie za "obtížných podmínek", které jste zmiňoval - tedy vítr foukal, listí se hýbalo, mraku pluly, voda tekla. Budu se tedy těšit na viděnou na výstavě...čímž Vám zároveň odpovídám na Vaše doporučení, abych si to zkusil. Ano, zkusil jsem to mnohokrát, jinak bych o tom nepsal :) Ale děkuji za radu:)

Václav

4.5.2013 00:38

LEPIT / NELEPIT? ..dávno vyřešeno

Pánové nebudu se vyjadřovat k dohadům níže ani ke článku (nejsem na ničí straně - jde to mimo mě). Nicméně pro nezasvěcené... faktem zůstává, že když se to umí, lepit lze jednořadá i víceřadá panoramata a to i v prudkém větru a divokých horských / pobřežních podmínkách. U listí na stromech problém sice vzniknout může, ale jinak lze případné chybičky doladit vhodnou retuší. Díky lepení tak lze i levným fotoaparátem "vyrobit" fotografie s větším rozlišením než jakým disponují středoformátové fotoaparáty...chce to jen trochu šikovnosti. Já spojuji i panoramata z několikaminutových expozic a dokonce o různých časech (psal jsem tady několik článků popisujících jak na to). Problém nikdy nebyl. Takže nechápu proč se tu hádat jestli lepení funguje nebo ne, když je dávno nespočetným množstvím fotografů ověřeno, že funguje na jedničku... to jen jako update pro čtenáře, kteří v tom nemusí mít díky některým komentům jasno.

Pro vkládání komentářů musíte být přihlášen.

Další články z kategorie Fotografujeme

Všechny články kategorie

Jak fotit, když venku mrzne

V návodu k fotoaparátu se dočtete, že je možno fotoaparát používat do teploty 0°C. Ale v mrazu se přesto běžně fotí. Kde je tedy…

1.1.2022

JaroslavJay

Fujifilm CLASSIC Neg. na starších foťácích Fuji

Pokud fotíte do RAF a používáte pro úpravu Capture One, zde je poměrně snadný trik jak využít nejnovější filmové simulace i na…

5.1.2021

Michal Kroupa

Krajinářská fotografie - rok 2020

Máme za sebou trošku zvláštní rok, tak se pojďme podívat na krajinářské fotografie, které jste na Fotorádce v uplynulých měsících…

3.1.2021

Michal Balada

Dvojí polarizační filtr aneb využití efektů

Určitě každý známe označení CPL tedy cirkulární polarizační filtr. Každý, kdo tento filtr zná ví také jaký efekt vytváří.…

14.11.2020

Lukáš

Měření expozice: kdy a proč chybuje? Jak na ideální expozici?

Ve fotoaparátu vestavěné měření expozice je velmi užitečné, avšak ne 100% spolehlivé. V jakých případech je potřeba expozimetr…

2.5.2020

Tomáš

Krajinářská fotografie: březen - srpen 2019

Po delší době se pojďme podívat na krajinářské fotografie, které jste na Fotorádce v uplynulých měsících nahráli.

16.9.2019

Michal Balada