Brand

Projekt Tygr

Kdysi jedna z nejrozšířenějších velkých kočkovitých šelem, pár let na to prakticky odsouzen k záhubě. Po krátkém, zpočátku úspěšném intermezzu v 80.letech jménem „Projekt tygr“ dnes bohužel opět vše nasvědčuje tomu, že tygr z Indie vymizí nadobro. Toto je úvodní článek k připravované sérii o fotografování indických tygrů.

CPP_1.jpg

„Tygr chrání les, les chrání tygra.“ Toto prastaré bengálské přísloví dnes musíme brát s velkou rezervou. Ani les (ani nikdo jiný) totiž nezabránil nekontrolovatelnému úbytku tygří populace, která v roce 1900 dosahovala až 50 000 jedinců. Hon na tygra byl v Indii natolik „úspěšný“, že roku 1972 klesl tento počet na pouhých 1850 kusů.

Díky důsledné ochraně se později podařilo populaci navýšit alespoň na necelé 4 tisícovky. V již zmíněném roce 1973 totiž nastartoval světový fond na ochranu přírody společně s indickou vládou v čele s premiérkou Indirou Gándhíovou tzv. Projekt tygr, který zahrnul několik národních parků a rezervací po celé Indii, Bangladéši a Nepálu. Parkům se tak konečně dostávalo tolik potřebné finanční injekce na navyšování počtu lesní stráže (forest guard) a zajištění co možná nejpřesnějšího monitoringu  a sčítání tygrů pomocí odlitků stop. Přibližně 20let dosahoval  Projekt nepopiratelných úspěchů a jak jsem již výše uvedl, celková populace tygrů v Indii narostla na necelé 4000. V parku Ranthambhore bylo např. dle nařízení zástupců Projektu přesunuto 12 vesnic až za hranice parku, což vedlo k ohromujícímu výsledku – jednotliví tygři byli čím dál tím častěji pozorováni (a studováni) i ve dne a dokonce začali lovit ve vodě, což byla věc dosud nevídaná. Parku tato „atrakce“ přinesla patřičnou pozornost a věhlas po celém světě.

CPP_2.jpg

Sčítání hovořilo taktéž jasně – počty tygrů stoupají. Někdy kolem roku 1993 ale zájem a nadšení organizátorů Projektu a samotné indické vlády značně ochablo. Přišly první známky pytláctví v parcích Sariska, Panna a Ranthambore, vše bylo ale ze strany organizace striktně popřeno. V roce 1996 byl v NP Panna zahájen moderní vědecký výzkum za účelem sčítání zdejší populace tygrů pomocí moderních metod (obojky s vysílačkou, atp.) – výsledek byl ohromný, populace tygrů se zde vyšplhala z pouhých několika jedinců na 35ks. V roce 2002 však dostal park těžké KO – 80% zdejší populace bylo pytláctvím naprosto zdevastováno. Zástupci Projektu měli však nadále „hlavy v písku“ a nelegální zabíjení tygrů ve „svých“ parcích popírali = tolerovali. Stejná situace panovala i v Sarisce a problémy se nevyhnuli ani slavnému Ranthambhoru. Největší slabinou se stalo sčítání podle zastaralé techniky odlitků tygřích stop – v roce 2004 byla např. touto metodou „zjištěna“ přítomnost až 18ti kusů v Sarisce –  vzápětí zde indický institut na ochranu zvířat provedl rozsáhlý výzkum, při kterém v parku nenašel doslova a písmene „ani stopu“. Měsíc nato indická vláda vydala oficiální prohlášení, že z národního parku Sariska tygří populace definitivně vymizela.

CPP_9.jpg

Stejně jako na počátku celého Projektu se do situace znovu vložil indický premiér, který pověřil špičkové indické kriminalisty o prošetření celé situace. Oficiální zprávy z vyšetřování hovoří o silně nadsazených počtech tygrů a zastaralé technice sčítání. Projekt tygr absolutně selhal, liknavý postoj indické vlády a organizátorů nesl spoluvinu na nejnižším počtu populace tygrů indických vůbec – z cca.3700ks jich na území Indie zbylo odhadem odborníků maximálně 1500! V září roku 2006 byl Projekt tygr oficiálně ukončen a nahrazen „národním úřadem na ochranu tygrů“, který má ale velice omezené pravomoci a veškerá zodpovědnost za ochranu tygrů byla přesunuta na úroveň okresů a vlastních samospráv parků a rezervací. Na mezinárodní úrovni je stále nejaktivnější světový fond na ochranu přírody (WWF), který v posledních letech opět nalil trochu optimismu do žil všem milovníkům tygrů, když zveřejnil informace o zvyšující se populaci od roku 2010. V roce 2013 se podle této organizace pohybovaly počty Tygra indického na hranici 2200 jedinců.

Budoucnost indických tygrů visí na vlásku a přehnaný optimismus není na místě. Je dost dobře možné, že přicházejí poslední roky, kdy bude možné tyto překrásné šelmy a národní symbol Indie pozorovat či fotografovat ve volné přírodě. Už není prostor ani čas pro další chyby…

FAKTA:

  • Hmotnost:  65-300kg v závislosti na pohlaví
  • Délka: 1.9 – 3.3m od hlavy po ocas
  • Výška v kohoutku: 91cm
  • Pohlavní dospělost: ve 3-4 letech
  • Délka březosti: 95-112 dní
  • Velikost vrhu: 2-4 mláďata
  • Chování: samotářské, převážně noční zvíře
  • Potrava: jelen axis či sambar, divoká prasata, buvoli
  • Délka života: 15-18 let

ZAJÍMAVOSTI:

  • Řev tygra je slyšet až na 3 kilometry daleko.
  • Dospělý jedinec je schopen sežrat  během 1 noci kolem 30kg masa.
  • Tygři jsou společně s jaguáry jedinými z velkých koček, které milují vodu a dokážou v ní strávit hodiny.
  • Ve vodě dosáhnou rychlosti až 20km/h, jsou tedy rychlejší než olympijští vítězové.
  • Čelisti tygra dokážou „pracovat“ pouze v jednom směru (nahoru-dolů) a fungují tak jako dokonalé nůžky. Při žvýkání používají vždy jen jednu stranu.
  • Na první pohled kontrastní zevnějšek tygra je ve skutečnosti dokonalým maskováním. Mezi stromy indické džungle jsou takřka neviditelní.
  • Věděli jste, že kresba(pruhy) nejsou pouze na srsti? Tygr je má doslova „vytetovány“ přímo na kůži. Stejně jako otisky prstů u lidí se kresba každého tygra liší.
  • Tygři mají 6x lepší zrak než lidé
  • Fousy – ani 1 pár není stejný a fungují jako dokonalý detektor. Nervové zakončení vysílá do mozku všemožné signály, které zachytí.
  • Značkování teritoria probíhá pomocí pachových výměšků z análních žláz.
  • Flémování je zvláštní chování, při němž tygři otevřou tlamu a zachytávají různé pachy přes orgán, který je uložený na horním patře. Flémování obvykle slouží k identifikaci dalších tygřích jedinců a k rozpoznávání říje u samic.
  • Bílá forma tygra indického je pouhou recesivně zděděnou barevnou odchylkou, nejedná se o albinismus.
  • Tygří špičáky dosahují délky až 7,6cm a pro každého jedince jsou tyto zuby nepostradatelné. Když o ně kvůli jejich poškození nebo stáří přijde, prakticky není schopen usmrtit a sežrat svoji kořist, tudíž hladoví.

 

Tímto jsem Vám tedy alespoň trochu nastínil situaci, které tyto nádherné šelmy bezprostředně čelí, a příště se "podíváme" na přípravu samotné fotoexpedice, tzv. "tygřího speciálu".

CPP_4.jpg

CPP_3.jpg

CPP_6.jpg

Štítky: Tygr

Vladimír

Před několika roky jsem měl to nesmírné štěstí podívat se s foťákem do Indie a splnit si svůj sen – pozorovat a ve volné přírodě fotografovat tvora, jehož charisma a přirozená krása nejde ani prostými slovy popsat. Od té doby se za tygry snažím usilovně každý rok vracet. Pokud by měl kdokoliv zájem přidat se, stačí si projít nabídku našich originálních foto-expedic(www.tigerswithus.com).

Photocech|CZ je rodinné spojení otce a syna (Vladimír Čech a Vladimír Čech ml.) aneb když se cestovatelské nadšení a přes 20 let zkušenosti otce spojí s fotografickou posedlostí syna (www.photocech.cz).

Diskuse

Martin

15.1.2016 22:27

hezké micinky a díky za zajímavá fakta, těším se na pokračování

Pro vkládání komentářů musíte být přihlášen.

Další články z kategorie Cestopisy

Všechny články kategorie

Monsanto a Sortelha - klenoty Portugalska

Portugalský venkov je plný malých a útulných vesniček. Každá z nich má svoje specifické kouzlo. Dnes vám představím ty, které mě…

29.7.2020

Miroslav

Z Cabo da Roca do hor

Když se na svých cestách neohlížíte na čas, máte možnost poznat místa známá, ale i ta, o kterých se v tištěných průvodcích…

24.6.2020

Miroslav

Z Algarve na Cabo da Roca (II. díl)

Už jen dny dělí Mirka od příjezdu na nejzápadnější mys Evropy. Přečtěte si, co zajímavého lze vidět v okolí Lisabonu.

13.5.2020

Miroslav

Z Algarve na Cabo da Roca (I. díl)

Cabo da Roca je nejzápadnějším pevninským mysem Evropy. Z portugalského Algarve se na něj můžete dostat nejrůznějšími cestami.…

1.4.2020

Miroslav

Potápění na Raja Ampat, 2. část

Obří hejno kranasů plave okolo nás, bleskurychle mění směr a tvar. Velké barakudy se pohybují v modré a občas se objeví menší…

31.1.2020

Petr Peterka

Grónsko - krajina půlnočního slunce

Je druhá polovina července a já s radostí dávám vale vyprahlému a rozpálenému Česku a přes Kodaň letím na území, které je z 85%…

20.1.2020

Michal Balada